Jak se 14. červenec stal státním svátkem?

Po létě 1789 byly ve francouzských provinciích vytvořeny regionální „federace“ národních gard. To byla reakce na oslabení ústřední moci. Aby se toto spontánní hnutí ovládlo, rozhodla se Pařížská komuna pod vedením Lafayetta založit velkou národní federaci sdružující zástupce místních federací a uspořádat je 14. července v Paříži. Slavnostní ceremoniál měl oslavit dobytí Bastily, rok po tomto symbolickém datu, ale také vnést do země v krizi zdání řádu a jednoty.

V určený den dorazilo do Paříže 14 000 federálních vojáků, kteří pod praporem svého departmentu pochodovali od Bastily k Martovu poli. Na promenádě zřízené pro tuto příležitost se konala slavnostní mše, po níž král Ludvík XVI. přísahal, že bude dodržovat „ústavu schválenou Národním shromážděním“. 400 000 Pařížanů přítomných v ten den oslavovalo svého panovníka: monarchie tak nebyla zpochybněna. Touha po národní jednotě zvítězila a obřad se proměnil ve velkou lidovou oslavu. Národní usmíření však nemělo dlouhého trvání. O dva roky později byl král zatčen a odsouzen k smrti.