Životní úroveň a zdraví: OSN znepokojuje oživení po covidu-19.

OSN ve zprávě zveřejněné v úterý varovala, že po oživení po pandemii covidu-19 lidstvo v roce 2024 zažilo „neočekávané“ a „znepokojivé“ zpomalení svého rozvoje, a to ještě před drastickým škrtem v mezinárodní pomoci.

Před pandemií, která vedla k bezprecedentnímu poklesu indexu lidského rozvoje (HDI) v letech 2020 a 2021, jenž zohledňuje životní úroveň, zdraví a vzdělání, se svět nacházel na vzestupné trajektorii, která by mu umožnila dosáhnout vysoké úrovně lidského rozvoje do roku 2030.

Oživení, které umožnilo ekonomice vrátit se v roce 2023 na úroveň před pandemií COVID-19, však „zdá se, že ztrácí na síle“ a propast mezi bohatými a chudými zeměmi se dále prohloubila, uvádí se v výroční zprávě Rozvojového programu OSN (UNDP).

Takže „pokud se pomalý pokrok zaznamenaný v roce 2024 stane ‚novým normálem‘“, dosažení této vytoužené vysoké úrovně rozvoje „by mohlo trvat ještě několik desetiletí, což by náš svět učinilo méně bezpečným, rozdělenějším a zranitelnějším vůči ekonomickým a ekologickým otřesům,“ varuje šéf UNDP Achim Steiner.

Tím spíše, že toto zpomalení začalo ještě před nedávnými drastickými škrty v mezinárodní pomoci oznámenými několika zeměmi, zejména Spojenými státy.

Pokud bohaté země „přestanou financovat rozvoj“, „bude to mít dopad na ekonomiky, společnosti a ano, může se to za rok nebo dva projevit v indexu lidského rozvoje: kratší délka života, klesající příjmy, více konfliktů,“ obává se Achim Steiner v rozhovoru pro AFP.

Ačkoli si experti UNDP zatím nejsou jisti základními příčinami zpomalení pozorovaného v roce 2024, identifikovali jako jeden z faktorů zpomalení prodlužování průměrné délky života, pravděpodobně spojené s vedlejšími účinky covidu nebo s rostoucím počtem válek po celém světě.

- „Restart“ díky umělé inteligenci -

V této souvislosti UNDP doufá, že umělá inteligence může „oživit rozvoj“.

Zpráva se zaměřuje na výzvy a rizika nástrojů umělé inteligence a odhaluje průzkum mezi 21 000 lidmi ve 21 zemích, který byl proveden mezi listopadem 2024 a lednem 2025.

Výsledky ukazují, že zhruba každý pátý člověk již používá umělou inteligenci a dvě třetiny dotázaných očekávají, že ji v příštím roce využijí ve vzdělávání, zdravotnictví a práci.

Umělá inteligence „změní prakticky každý aspekt našich životů,“ poznamenává Achim Steiner a věří, že příležitost, kterou představuje pro lidský rozvoj, je nyní „věcí volby“.

„Budoucnost je v našich rukou. Technologie se týkají lidí, ne jen věcí. Pod okázalostí vynálezů se skrývají důležitá rozhodnutí učiněná jednotlivci i skupinami, jejichž důsledky se budou odrážet po generace,“ zdůrazňuje zpráva.

Volba zejména mezi budováním „kolaborativní“ ekonomiky s umělou inteligencí a její konkurencí.

Zatímco zhruba polovina dotázaných očekává, že alespoň některá z jejich pracovních míst budou nahrazena umělou inteligencí, zároveň se zdá, že jsou připraveni tuto příležitost využít: 60 % dotázaných doufá ve vznik pracovních míst, která neexistují.

UNDP rovněž poukazuje na rizika spojená s umělou inteligencí, včetně nerovností v přístupu mezi bohatými a chudými zeměmi a „kulturních předsudků“ spojených s neúplnými daty a zeměmi, kde jsou nástroje vyvíjeny a chatboti školeni.

Nedávná studie výzkumníků z Harvardovy univerzity, citovaná ve zprávě, ukazuje, že odpovědi ChatGPT se blíží odpovědím člověka žijícího v bohaté anglicky mluvící zemi než odpovědím člověka žijícího v chudé zemi.

„Můžeme ale navrhnout řešení, která toto riziko sníží,“ říká Achim Steiner a argumentuje, že by to nemělo být používáno jako výmluva k odmítnutí potenciálu umělé inteligence, například v lékařském výzkumu.